Říjnový výšlap na Oblík s turisťákem

aneb ani bahno nám nezabránilo vyjít, až na vrchol

Plán byl jasný.  Dojet autobusem pod kopec, ten následně svižným krokem vyšlápnout, nahoře pustit draka, zapsat se do vrcholové knihy, sníst svačinu a poté zase sejít dolů.

Sešli jsme se tedy ve středu  22. 10 ve 14:00 před školou, kde už na nás čekal objednaný mikrobus.

Výjimečně jsme na plánovaný výlet dorazili všichni a tak jsme mikrobus do posledního místa zaplnili. Ve 14:10 jsme vyrazili směr kopec.

Cesta trvala asi dvacet minut a když už jsme byli na místě, všichni jsme se řádně upravili (trika zastrčili do tepláků aj.), aby nám nebyla zima a vyrazili jsme.

Cesta do kopce byla poměrně bahnitá a tak nám to naše svižné šlapání krapet stěžovala, ale zvládli jsme to. Nahoře jsme byli coby dup.

Tam jsme se zdrželi asi nejdéle z celého výletu. Po zapsání do vrcholového sešitu, kam jsme se každý podepsal, přišla řada na svačinu. Paní učitelka myslela na všechno a tak nám do termosky udělala teplý čaj a jako odměnu pro nás měla obrovský pytlík gumovým bonbonů. Poté jsme pouštěli draka, fotili nádherný výhled a protože už bylo dost hodin a začalo malinko poprchávat, rozhodli jsme se jít nazpátek.

Cesta dolu nebylo o moc lepší, než ta, kterou jsme šli nahoru, ale alespoň jsme to neměli tak jednoduché a máme na co vzpomínat.

U autobusu na nás čekala místní kočička (viz foto), se kterou jsme se ještě před odjezdem všichni pomazlili a vyrazili zpátky do Mostu.

Výlet se nám všem moc líbil a už teď se těšíme na další.

Text a foto: Markéta Ihracká